MUDr. David Rumpík
se narodil v roce 1970. Absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1997 složil atestaci a získal Specializaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního stupně. Od roku 2009 je držitelem Specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře v oboru gynekologie a porodnictví (MZ). V roce 2011 složil atestaci v oboru Reprodukční medicína. V letech 1994-2000 pracoval ve Fakultní nemocnici Brno, II. gynekologicko–porodnická klinika, oddělení asistované reprodukce CAR II. V roce 2001 založil Kliniku reprodukční medicíny a gynekologie Zlín, kde působí jako jednatel a IVF specialista. Od roku 2013 předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, má 18 let praxe v oboru asistované reprodukce .
Ve své odborné praxi se již 12 let věnuje léčbě neplodnosti metodami asistované reprodukce včetně programů darování a náhradního mateřství. Od července 2009 byl za Českou gynekologicko-porodnickou společnost - členem komise pro náhradní mateřství zřízené při Ministerstvu spravedlnosti. Patří mezi průkopníky náhradního mateřství v České republice -ve svém centru asistované reprodukce otevřeně umožňuje pacientům léčbu neplodnosti v cyklech náhradního mateřství. Spolupodílel se na zpracování oficiálního stanoviska SAR ČGSP v otázce náhradního mateřství. V roce 2012 zahájil postgraduální vzdělávací program na Masarykově univerzitě v Brně. Téma – Etické a právní aspekty surogátního mateřství.
Členství: Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, European Society for Human Reproduction and Embryology, Sdružení center asistované reprodukce, Asociace reprodukční embryologie
|
|
Surogátní mateřství – naše výsledky
Úvod: Naše pracoviště se od roku 2008 zabývá problematikou surogátního mateřství. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava tohoto medicínského postupu zatím v ČR není, jedná se o právně i medicínsky velmi náročný proces.
Materiál a metodika: V letech 2004 – 2013 podstoupilo na naší klinice léčbu v programu surogátního mateřství 63 párů, u kterých byl závažný uterinní faktor neplodnosti. Celkem proběhlo 87 léčebných IVF cyklů, z toho 73 cyklů bylo spojeno s kontrolovanou ovariální stimulací biologické matky, přičemž 23 náhradních matek mělo po embryotransferu positivní těhotenský test. Ve 14 cyklech byl současně využit i program darovaného oocytu s následným pozitivním těhotenským testem u 11 surogátních matek. Celkově otěhotnělo 34 náhradních matek.
Nejčastější příčinou uterinního faktoru byl stav po hysterektomii (onkologická příčina, zánětlivý stav - PID, těžká myomatosa dělohy), genetické příčiny (sy Rokitansky-Kuster-Hauser, syndrom testikulární feminizace), Ashermanův syndrom, stavy, kdy je gravidita u ženy zcela kontraindikována (stp. opakovaném Sectio Caesarea, DM I. typu s vaskulárními komplikacemi, systémové imunologické onemocnění, těžká kardiomyopatie). Preferován byl singl embryotransfer.
Závěr: Považujeme za nezbytné dodržovat medicínské indikace k tomuto výkonu a řídit se doporučením odborné společnosti. Každý konkrétní případ je nutné řešit ve spolupráci se zkušenou advokátní kanceláří. Veřejnost začíná akceptovat, že existují alternativní cesty, jak mít rodinu, a lze očekávat, že s postupem času a budou-li se zdůrazňovat pozitivní aspekty rodinného života, bude stigma náhradního mateřství mizet.
|